BLOG
LED vs. HPS
LED lampy pro pěstování rostlin jsou na trhu v poslední době poměrně úspěšné a není divu. Z hlediska spotřeby energie a kvality světla totiž technologie LED často dalece převyšuje jiné zdroje světla.
Rostliny a světlo: stručný popis základních informací o rostlinách a světle.
Vysvětlení pojmů:
Kvalita a množství světla má významný vliv na růst, zdraví a úrodnost rostlin. FAR/PAR (fotosynteticky aktivní záření) bylo v pěstitelství vždy považováno za nejspolehlivější veličinu pro určení světelného spektra, které rostliny pro fotosyntézu potřebují. Spektrum FAR/PAR je definováno jako světlo s vlnovou délkou 400–700 nm.
Nedávno se však do povědomí dostalo širší spektrum známé jako fotobiologicky aktivní záření (PBAR, 280–800 nm). Výzkumy odhalily, že světlo mimo spektrum FAR/PAR má vliv mimo jiné na fotomorfogenezi, tedy na proces ovlivňující tvar, růst a vývoj rostlin.
Kromě toho platí následující skutečnosti: Rostliny pěstované pod umělým světlem s doplňkovým UV-A a UV-B zářením (280–315 nm) vytvářejí více sekundárních metabolitů, např. terpenů (složky stimulující chuť a účinek rostlin). Vzdálené červené světlo (710–850 nm), jež se nachází na hranici viditelného spektra a lidské oko jej jen stěží dokáže vnímat, má synergický (zesilující) účinek na světlo ve spektru FAR/PAR.
PPF (tok fotosyntetických fotonů) udává množství fotonů v rámci spektra FAR/PAR, které světelný zdroj za sekundu vydá. Fyzikální jednotka této veličiny je μmol/s. Obvykle se používá k porovnání intenzity zdrojů světla. Neříká nám však, kolik fotonů reálně dopadne na pěstební plochu.
PPFD (hustota toku fotosyntetických fotonů) pak označuje množství fotonů, které dopadnou na jeden metr čtvereční za sekundu a měří se v μmol/m2/s. Tato veličina zachycuje homogenitu záření, kterým lampa osvětluje určitý povrch. Stejně tak má na rostliny vliv i to, v jaké výšce je světelný zdroj umístěn. Ideální je provést měření na různých místech pěstitelské plochy a následně spočítat průměr naměřených hodnot.
Vysoká hodnota PPFD však nemusí nutně znamenat, že rostliny budou fotosyntézu provádět zcela efektivně. A zde se do hry vrací barva světla. Tzv. McCreeho křivka ukazuje, že oranžové a červené světlo s vlnovou délkou 600–630 nm u rostlin podněcuje fotosyntézu o 25 % více než modré světlo s vlnovou délkou 400–540 nm.
Účinek barev ve světelném spektru
Modré světlo: Modré světlo je důležité nejen pro fotosyntézu, ale také pro fotomorfogenezi. Zmírňuje působení hormonu, který je potřebný pro růst stonku rostliny. Rostlina pak tvoří vice výhonků a je celkově nižší. Vysoké množství modrého světla však také podporuje metabolizmus a urychluje tak růst a vývoj rostlin. Modré světlo dále určuje orientaci listů a směr růstu rostliny za světlem. Nedostatek modrého světla ve spektru může vest až k 20% úbytku úrody.
Zelené světlo: Rostliny na zelené světlo nereagují. Toto světlo není relevantní ani pro růst ani pro fotosyntézu. Stav rostlin se však mnohem lépe posuzuje, když jsou rostliny ve skleníku osvětleny bílým světlem než světlem modro-červeným (aditivní míchaní barev: modrá+zelená+červená = bílá, červená+modrá = purpurová). Nedostatek živin či napadení hmyzem se pak zjišťuje a napravuje daleko snáze.
Červené světlo: Červené světlo je z hlediska fotosyntézy nejefektivnější (viz. McCreeho křivka). Rostlinám velké množství červeného světla většinou prospívá, bývají vyšší a více rozvětvené. Červené a vzdáleně červené světlo u rostlin spouští kvetení. Červené světlo má také vliv na chuť, protože v rostlinách zvyšuje koncentraci zvláštních olejů.
Vzdálené červené světlo: Vzdáleně červené světlo neovlivňuje fotosyntézu. Může
však zvýšit účinnost tvorby NADPH během fotosyntézy. Experimenty s LED osvětlením ukázaly, že přidaní malého množství vzdáleného červeného světla posiluje fotosyntézu (zdroj: Dr. Bruce Bugbee, Far-Red:TheForgottenPhotons, YouTube). Vzdáleně červené světlo navíc rostliny odrážejí. V prostředí, kde je hodně rostlin vedle sebe a tím pádem se tam i daleko více odráží vzdáleně červené světlo, rostliny reagují rychlým růstem do výšky či šířky, aby se vyhnuly stínu.
Studie, která zkoumala rostliny rajčete rostoucí pod LED osvětlením, ukázala, že vzdáleně červené světlo zvyšuje úrodu, zrychluje kvetení a rostliny jsou pod jeho působením celkově silnější. (Effects of Continuous or End-of-Day Far-Red Light on Tomato Plant Growth, Morphology, Light Absorption, and Fruit Production, www.frontiersin.org).
Microgreens
Co je microgreens?
O microgreens neboli mikrozelenině se v poslední době často hovoří v souvislosti se superpotravinami, tedy potravinami nabitými vitaminy, minerály a antioxidanty. Microgreens ale získávají na popularitě již od 80. let 20. století. O co se vlastně jedná? Hovoříme-li o microgreens, myslíme tím mladé rostlinky, které mají výšku zhruba od 2,5 cm do 8 cm. V tento okamžik má rostlinka jen děložní lístky, a ještě postrádá metabolismus dospělé rostliny. Neprobíhá tak u ní prozatím fotosyntéza a rostlinka čerpá většinu živin ze semene, které obsahuje velké množství vitaminů a prospěšných látek. V této fázi tak rostlinku není ještě třeba hnojit a zatěžovat vnějšími chemickými aditivy. Na rozdíl od dospělé rostliny mají microgreens mnohem intenzivnější chuť a obsahují výrazně vyšší množství nutričně zajímavých látek, včetně vitaminů (především draslíku, železa, zinku a hořčíku), minerálů, antioxidantů či dalších esenciálních prvků. Pro náš organismus jsou tak z tohoto pohledu mnohem větším přínosem než zelené byliny i zralá zelenina.
Různé druhy microgreens se sice v jednotlivých vlastnostech vzájemně odlišují, jedno ale mají všechny společné – účinně pomáhají udržovat stabilní hladinu krevního cukru a snižují riziko civilizačních chorob. Pravidelná konzumace naklíčených semínek vám výrazně zlepší trávení. Zdravý trávicí systém se vám potom odvděčí i v podobě pevnější imunity, hezčí pleti a celkového fungování vašeho těla. Klíčky jsou proto ideální hlavně pro ty, které velmi často skolí obyčejná rýma nebo chřipka. Koncentrace zdraví prospěšných prvků je v microgreens mnohem vyšší než u klasického ovoce a zeleniny. Ze výzkumů jasně vyplynulo, že microgreens v průměru obsahují až devětkrát víc vitaminů a minerálů než dospělé rostliny. Například tak microgreens rukoly obsahuje třikrát víc vitaminu C, pětkrát víc betakarotenu, a dokonce až šedesátkrát víc vitamínu E než dospělá rukola. Jediná porce microgreens vám tak může dodat mnohem víc prospěšných látek než mísa zeleninového salátu.
V dnešní době již není problém několik druhů microgreens zakoupit přímo v obchodech, pokud si ale budete chtít dopřát pestřejší jídelníček a mít jistotu i co se týče čerstvosti, pak není nic snazšího než sehnat semínka vhodná ke klíčení a nechat je vyklíčit.
Jak správně klíčit?
K tomu, aby semínka začala klíčit, je třeba je nejprve namočit. Délka namáčení se liší semínko od semínka. Po uplynutí potřebné doby vodu slijeme a semínka necháme při pokojové teplotě a nejlépe v temnu. Pravidelně je však minimálně dvakrát denně proplachujeme a vodu slíváme. Semínka nesmí stát ve vodě, jinak by začala hnít či plesnivět. Během této doby začínají semínka klíčit. Doba samotného klíčení se různí podle druhu vysazeného semene. Pokud si vystačíte s klíčkem, můžete semínka v poslední den klíčení nechat na denním světle. Vytvoří se tak v nich zdraví prospěšný chlorofyl.
Jak na pěstování?
Pro pěstování microgreens budete potřebovat nějakou misku nebo malý truhlík se substrátem, substrát navlhčíme vodou a naklíčená semínka do něj rovnoměrně vysejete. Můžete semínka svrchu trošku přitlačit k substrátu například nějakou destičkou, ale není to nutné. Všechno zakryjte na 24 hodin neprůhledným tácem nebo tmavou fólií. Můžete je vyset hustěji, protože výhonky nebudou mít dlouhou životnost a pro pouhé vytvoření výhonku semínko nepotřebuje mnoho prostoru.
Po zasazení je potřeba průběžně kontrolovat vlhkost substrátu, substrát nesmí vyschnout. Zároveň pozor na přelití. Nepoužíváme žádné postřiky, vše probíhá bez použití chemie. Hnojiva při pěstování mikrozeleniny nejsou potřeba, semínko samotné má v sobě energii dostatečnou až na prvních čtrnáct dnů jeho života. Jako ideální pěstební médium pro výsev microgreens můžete použít například hlínu, kokos, perlit, netkanou textílií či rockwool. Pěstování microgreens jde opravdu rychle, nejpozději deset dnů od vyklíčení semen se můžete pustit do sklízení.
Sklizeň
Sklizeň u microgreens je stejně jednoduchá, rychlá a nenáročná jako jeho pěstování. Chce to jen ostré nůžky nebo nůž, nejlépe dlouhé. Požadované množství rostlinek oddělíme tak, aby nám na rostlinkách nezůstala zemina. Skladování sklizených rostlinek taktéž není nijak náročné, v chladničce vydrží 7-14 dnů.
CO2
Co je CO2?
Oxid uhličitý (CO2) je plyn, který nemá barvu, zápach ani chuť a běžně se vyskytuje v ovzduší. Je těžší než vzduch, není jedovatý, ale je nedýchatelný. Při
manipulaci s CO2 se proto doporučuje veliká opatrnost.
Vždy důkladně vyvětrejte před vstupem do místnosti, ve které je vzduch obohacován o oxid uhličitý!
Platí, že čím více světla rostliny mají, tím více CO2 potřebují.
Obohacení ovzduší pěstebního prostoru o oxid uhličitý zajišťuje také lepší využití hnojiv.
Během dne potřebují rostliny dostatek oxidu uhličitého a v noci potřebují kyslík, proto se CO2 dodává jen během doby svícení.
Proč přidávat CO2?
Základní koncentrace CO2 v ovzduší je okolo 400 ppm.
Pokud do ovzduší v pěstební místnosti přidáváte oxid uhličitý, můžete zvýšit množství sklizeného materiálu až o 20 % oproti pěstování bez přidaného CO2.
Co se stane pokud mají rostliny oxidu uhličitého nedostatek? V tom případě naopak dochází ke zpomalení růstu rostliny. Například při poklesu koncentrace CO2 na 150 ppm se růst zpomalí o 30–40 %.
Jako maximální doporučená koncentrace se uvádí 1000-1200 ppm, při které dochází až k 50% urychlení růstu. Nejen že přidáním oxidu uhličitého zrychlíte růst, navíc přispějete k uspíšení sklizně řádově o 7–14 dní.
Dávkování CO2 do pěstebního prostoru je také vhodné pro dosažení maximální možné efektivity fotosyntézy.
Mezi hlavní faktory ovlivňující fotosyntézu patří – intenzita světla, vlhkost vzduch, koncentrace CO2 a teplota listů a okolí.
Vztah a součinnost CO2 a teploty jsou zásadní. Voda a CO2 jsou při fotosyntéze přeměňovány na jednoduché cukry, které slouží jako hlavní zdroj energie pro růst a celkový vývoj rostliny. Tento proces je však závislý na teplotě. Čím vyšší je teplota, tím vyšší je míra absorpce CO2. Když mluvíme o teplotě v souvislosti s fotosyntézou, mluvíme primárně o teplotě listů.
Při zhruba 27°C je enzymem RuBisCo způsobena reverzní reakce. Místo toho, aby se CO2 a voda dále transformovaly na cukry, mění se sacharóza zpět na CO2 a vodu. Pokud chcete maximalizovat růst, tato reakce, známá jako fotorespirace, není žádoucí.
Dokonce je to tak, že když teplota listů vzroste na 40°C a výš, rostliny spálí více oxidu uhličitého prostřednictvím fotorespirace, než samy přijmou z atmosféry. V normálních podmínkách je tedy pro podporu kvalitního růstu nejlepší, když teplotu listů udržíte těsně pod 27°C.
Při vyšších teplotách je třeba koncentraci dostupného CO2 zvýšit pomocí dalších zdrojů, jako jsou přírodní generátory CO2, CO2 tablety, případně lahve plněné CO2, jejichž výkon lze regulovat speciálními dávkovači.
Zvýšením koncentrace oxidu uhličitého rozšíříte teplotní rozsah pro úspěšnou fotosyntézu. To znamená, že teplota listů může být vyšší než 27°C. Když je ve vzduchu k dispozici vyšší koncentrace CO2, rostlinám už nehrozí, že spálí více CO2 než absorbují.
Chcete-li optimalizovat spotřebu CO2 rostlinami, zvyšte teplotu o 5 až 10°C nad teplotu, ve které běžně pěstujete. Ve většině prostředí je přirozená koncentrace CO2 kolem 400 ppm. Zvýšením koncentrace na 1200 ppm nebo dokonce 2000 ppm můžete enormně podpořit celkový růst.
Rostliny pasivně přijímají CO2 pouze když se vyskytuje v bezprostřední blízkosti listů.
To je přesně důvodem, proč je nutné, aby vzduch v uzavřeném pěstebním prostoru neustále proudil. Když se vzduch nehýbe, rostlina vyčerpá veškerý CO2 ve svém okolí a k dalšímu se nedostane. Cirkulační ventilátory v pěstebním prostoru zajistí, že listy budou moci přijímat oxid uhličitý prakticky neustále.
Při tom nesmíte zapomenout ani na dostatečnou hydrataci. Jak nejspíše už víte, listy rostlin pokrývají stomata, pórovité průduchy sloužící ke kontrolované výměně plynů, hlavně oxidu uhličitého a kyslíku. Průduchy ale také regulují odvod vody z listů. Když rostliny cítí, že dostávají dostatek CO2, stomata se uzavřou, aby zadržela vodu. Výsledkem je, že rychlost fotosyntézy klesá a teplota listů může vzrůst mimo požadované hodnoty.
V naší nabídce naleznete mimo jiné i široký výběr CO2 produktů.